Rudolf Laban (1879–1958) si zajistil výlučné postavení svou geniální teoretickou prací, na niž navazovali jeho žáci a jejich následovníci. Po pětašedesáti letech od jeho úmrtí, které si připomínáme 1. července, zájem o Labanův výzkum zabývající se kinetickým fungováním lidského těla neupadl, naopak jeho analýzu pohybu dopracovávali i iniciovali jeho žáci, jeho notace je stále využívána pro záznam tance (často kombinovaná se systémem Rudolfa Beneshe) a jeho uvědomění propojení pohybu a psychiky se stalo zásadní pro další, nejen umělecky orientované, obory.
Rudolf Laban byl fenoménem své doby, byl slovensko-maďarský tanečník, choreograf, estetik, taneční teoretik, filozof, jeden z průkopníků moderního výrazového tance, psychologie pohybu a pohybové terapie. Přispěl svým přístupem a poznatky k zrodu a vývoji evropského moderního tance. Labanův teoreticko-praktický odkaz rozšířili jeho nejslavnější spolupracovníci od Mary Wigman přes Kurta Joosse a Sigurda Leedera až po Marion North. Laban pozvedl status tance jako umělecké formy a jeho zkoumání teorie, praxe tance a pohybu změnilo povahu taneční vědy.
Labanova pohybová analýza (LMA), někdy také Labanova/Bartenieffova pohybová analýza, je metoda a jazyk pro popis, vizualizaci, interpretaci a dokumentaci lidských pohybů. Hlavní kategorie následně rozvinuly Labanovi následovníci: Tělo – Irmgard Bartenieff, Úsilí – Lisa Ulmann a F. C. Lawrence, Prostor – Mary Wigmann, Susanne Perrottet, Tvar – Warren Lamb. Kinetografii (grafický zápis pohybu) – Albrecht Knust a následně nové Frázování přináší Reggy Hackney. Labanova analýza pohybu se i dnes po celém světě rozvíjí pomocí následovníků, škol i výzkumů.
Labanova analýza pohybu (Laban Movement Analysis) je dnes podrobně propracovaným systémem s širokým využitím ve sportu, fyzioterapii, v psychoterapii, herectví i dalších oborech. Staví na čtyřech hlavních kategoriích: směr, rychlost, hmotnost a plynulost.
Směr: Přímý nebo nepřímý
Rychlost: Rychlý nebo nepřerušovaný/souvislý
Hmotnost: těžká nebo lehká
Plynulost: vázaná (ohraničená) nebo volná
A osm kvalit úsilí/námahy (efforts), které jsou odvozeni od běžných činností:
Punch –Úder
Slash – Rozseknutí
Dab – Poklepáván
Flick – Mihnutí
Press – Zatlačení
Wring – Ždímání
Glide – Proplování (klouzat vzduchem) jako pták nebo letadlo
Float –vznášet se, být nadnášen jako motýl nebo pírko
Pro WRING Směr je nepřímý. Hmotnost je těžká. Rychlost je nepřerušovaná Plynulost je vázaná (ohraničená).
Jedná se především o pohyb v opačném směru, například ždímání ručníku, kdy se ruce pohybují dvěma opačnými směry. Mějme na paměti, že ždímání se neomezuje pouze na ruce.
Je dobré si představit pocit ždímání nejdříve v rukách.
Také je možné představit si, že jsme ždímání někým jiným než sebou.
Taky je nutné, aby pohyb byl opozitní do obou stran.
Můžeme si představit, že naše kotníky jsou mokré houby a ždímáme z nich vodu.
Pohyb děláme do všech zón naší kinesféry (náš osobní prostor, všude kam dosáhneme rukami).
Wring je velice dobrý nástroj na uvolňování emocí. Všechny „ždímací“ pohybu jsou.
Tělo jako takové se nepohybuje rovně, ale spíš v spirálách.
Stejně tak jako život není lineární, ale jde spirálovitě.
Na něco narazíme, vypořádáme se s tím a jdeme dál. Po nějaké době se situace opakuje, abychom zjistili jak na tom jsme. Někdy nás to vrátí spět nebo posune o kus dál.
A přesně tak to funguje i v tanci.